Fredros

Naši letošní pozdně jarní cestu do Norska jsme si chtěli trochu zpestřit nevšedními zážitky z rybolovu na krásných švédských jezerech. Pro tuto variantu mluvil i příjemný odpočinek při dlouhé cestě na norský ostrov Hitra.

Volba padla na soukromý revír Fredros (chata S5 v katalogu C.A. Fisherman), čítající asi 15 jezer, kde je praktikována metoda „chyť a pusť“. Brát ryby je povoleno pouze na okamžitou spotřebu. Doba lovu není nijak regulována a je možno lovit i na živé rybky.  Fredros se nachází severně od města Arvika, zhruba na úrovni norského hlavního města, v lesnatém kraji Värmland. Dohodnut byl třídenní pobyt, povolení k lovu je v ceně ubytování.

Cenné informace o této nám neznámé lokalitě jsme získali i na trajektu, kde jsme náhodou potkali rybáře z Hranic na Moravě, kteří již tyto vody vícekrát navštívili. Loví velmi úspěšně především na mušku a streamer z „belly boatů“. Hlásili úlovky štik hodně nad magickou hranici 1 metr i úlovky pěkných okounů. To nás sice pěkně nabudilo, ale každý rybář ví, jak to ve skutečnosti chodí.

Ráno přijíždíme k recepci a zároveň domu majitele Björna Särnmarka. Ten nás brzy vítá a předává 2 krásné sruby postavené na louce poblíž kotviště lodí u největšího jezera Stor-Treen. Poté co jsou auta vybalena, přichází Björn a vysvětluje nám taktiku lovu, ukazuje na hloubkových mapách dobrá místa na rybolov a způsob přepravy na ostatní jezera.  Ten je ostatně velmi jednoduchý. Z přidělené lodi se sundá lehký 2,5 koňový motor, a převeze k vybranému jezeru, kde kotví další lodě.

Poté již nedočkavě skáčeme do lodí a vyrážíme otestovat nejbližší jezero. Fouká poměrně silný vítr, který znemožňuje nahazování. Jezero má spíše písčité a kamenité dno, místy zanesené rašelinou. Prohazujeme doporučená místa v zátokách a podvodních zlomech ale bez větších úspěchů. Uloveny jsou pouze štičí miminka a okouni ze stejného ročníku :-( Lov končíme na ostrově uprostřed jezera odpočinkem a vyhříváním na slunci.

Větru máme již dost, vracíme se k chatám a nachystaným dřevem roztápíme saunu, která stojí v blízkém sousedství. Držíme se skandinávských tradic a bereme s sebou i „vihtu“ z březového proutí. Někteří tvrdí, že silice z bříz chrání kůži proti komárům. To se ovšem nepotvrdilo... Pro ochlazení skáčeme do jezera. Těžší jedinci se boří po pás do rašeliny... Po vydatné očistě pečeme na ohýnku klobásky a pořádáme večírek ve stylu: „Chlapi sobě.“ :-)))

Druhý den se vydáváme na lidmi zapomenuté jezero Trehörnigen, které nás uchvacuje svojí krásou. Jezero je spíše skalnaté s velkým množstvím ostrůvků i nádherných zátok. Už chápeme, proč je Björnovo nejoblíbenější. Na březích nacházíme velké množství losích stop a trusu. Počet úlovků těchto zvířat je zde asi největší z celého Švédska. Naši myslivečtí kamarádi už chystají podzimní, tentokrát loveckou výpravu. Právě v klidných zátokách se nám daří lovit poměrně velké množství štik v rozmezí 50 – 75 cm. Ryby nejsou vybíravé a berou na plandavky, rotačky i woblery. Žádné extra velikosti,  ale rybolov v těchto končinách, kde lovíme na velkém prostoru opravdu sami v nás zanechává  hluboké zážitky. Cestou zpět se ještě zastavujeme u dalšího jezera Mangen, kde bydlí ve dvou velkých chatách rybáři z Hranic. Zrovna připravují dvě štiky k večeři. Takže úspěšný den pro všechny.

Poslední den je velké teplo. My se znovu vydáváme k našemu oblíbenému jezeru. Po pár úlovcích se scházíme na malém poloostrově, kde nacházíme kostru losa a koupeme se ve křišťálově čisté ale ještě dost studené vodě. Těžko se nám loučí s touto divočinou. Pochlubit se nemůžeme nijakými „rekordními“  úlovky ale ten klid, ta pohoda!

Je však třeba nabalit auta a pokračovat směr Hitra.