Norsko Finmark ostrov Soroya
Finmark je nejsevernější kraj v Norsku. Je znám velmi malým osídlením, ale kupodivu je poměrně hojně navštěvovaný turisty a to především v letních měsících. Hlavním lákadlem je pravá severská příroda, polární den, laponské vesničky se stády sobů. Velkou i když ne zrovna levnou atrakcí je Nordkapp – nejsevernější místo Evropy. Zde stojí určitě za návštěvu kino, kde promítají panoramatický film o okolí Nordkappu. Místní výstava se věnuje osídlování tohoto nehostinného kraje, životu laponců a samozřejmě i historii rybolovu na moři a lovu lososů. Po cestě se zastavte v rybářských vesnicích Skarsvag a Honningsvag. Za zhlédnutí stojí i prehistorické skalní malby zvané Hjemmeluft ve městě Alta. Narazíte i na malá regionální muzea.
O ostrově Soroy toho bylo napsáno hodně. Kolují fotky s neskutečnými obry z rybí říše. V každém případě právě odtud pochází evropský rekord tresky obecné - 39 kg/ 149 cm!!!, ale i české rekordy této ryby 38kg/150 cm a platýze obecného, zvaného halibut – 91kg/181 cm.
Pobyt v chatě číslo 980 Soroy z nabídky C.A. Fisherman se dá nazvat robinzonádou. Na ostrov se totiž dostanete bez auta. To musíte zanechat v Hammerfestu odkud Vás dopraví rychlý trajekt i s veškerým proviantem na ostrov, kde si Vás vyzvedne již Einar s manželkou Ilonou, majitelé ubytování. V přístavu Lotre se ovšem bute muset rozloučit i se signálem GSM. Odměnou za to Vám bude obrovský rybářský revír, kde budete lovit v podstatě sami.
Ubytování je možné ve dvou samostatných chatách nebo v bývalé škole. Ta je upravena na skromné pokoje pro 2 osoby. Společná je obrovská kuchyň, jídelna a obývací pokoj s výhledem na fjord.
Termín pobytu je vybrán v polovině června. Hned po příjezdu již přebíráme lodě a vyjíždíme do fjordu a následně na moře. S tak silným motorem – 175 koní a rychlým člunem jsme zatím v Norsku tu čest neměli. Brzy však oceňujeme nadstandartní prostor a velkou stabilitu ve vlnách.
Podle získaných informací od skupiny před námi bohužel zjišťujeme, že ve fjordu moc ryb není, což se nám celkem brzy potvrdilo. Lovíme zde pouze velké množství menších mníkovců a tresek jednoskvrnných.
Pokud to počasí dovoluje, snažíme se vyjíždět z fjordu a pokračovat doleva okolo pobřeží až na hranici dalšího fjordu, což je dnes možné. Zde nacházíme opravdový rybářský ráj. Během pár minut přichází krásné záběry od trofejních tresek obecných přesahujících 1m. Ten den je zdoláno i několik vlkoušů, na palubě končí i několik halibutů do metru. Počasí se ale horší, takže velíme k ústupu. Před odjezdem ale vyřizujeme pár telefonických hovorů. Kupodivu je tu s rybami i slušný signál.
Další den je nevlídno, vítr silně fouká a proto volíme lov na jezech, kde není potřeba povolenka, patří totiž majiteli ubytování. Štěstí nám tentokrát nepřeje a domů se vracíme bez jediné ryby k večeři. I přesto však výlet k těmto jezerům určitě stojí zato.
Další den už je ale opět příznivě a proto to „pálíme“ plnou parou na naše místo. Druhá parta zůstává nepochopitelně ve fjordu, což se jim ovšem bohatě vyplatí. To se ale dozvídáme až po příjezdu zpět. Tentokrát se na místech označených na GPS přístroji z předchozího dne moc nedaří. Proto měníme pozici a vjíždíme blíže ke hranici fjordu, kde brzy sklízíme ovoce za trpělivost. Přichází mocné záběry tresek obecných od 80 cm do 130 cm. Největší je ten den 130 cm 18 kg, pěkný macek. Nejmocnější zážitek ale přichází pozdě večer, kdy Milan zapřahuje halibuta. Všechny pruty musí okamžitě ven. Přichází neskutečně silné výpady ryby, která si bere znovu a znovu desítky metrů šňůry. Už vidíme překonaný rekord naší party, který je 173 cm, 57 kg ulovený vloni na Kokelvu. Po hodině přetahování se najednou rybář plný vyplaveného adrenalinu sune k zemi zrovna v momentě, kdy ryba prudce zabere a háček ji vypadává z tlamy. Po vyrovnaném souboji tentokrát vítězí ryba. Ten den ještě testuji Giant Jig Head a lovím mnoho vlkoušů i pěkné tresky obecné. Největší překvapení ovšem čeká v přístavu. Zatímco se chlubíme pěknými treskami a vlkouši, nikdo si nevšímá úlovku druhé party. Na mole za ocas visí král severu halibut 160cm a rovných 50 kg !!! Ulovili ho u ostrova na konci fjordu. Takže i ve fjordu ryby budou, chce to jen větší trpělivost.
Zbytek pobytu již testujeme méně obvyklé způsoby rybolovu a úlovky vracíme do rodného živlu. Znovu se nám potvrzuje, že moře ve Finmarku se nám dokáže odměnit za tu strastiplnou cestu a určitou oběť v podobě rozbouřených žaludků a deštěm a větrem ošlehaných tváří …
Takže ahoj severe, zase někdy příště.
Poslední komentáře